Občas zvracím slova, tak se kryjte...

dva bozi

11. března 2017 v 18:12 | sl |  Výkřiky
...
rukama se smyslem až po lokty
nohama zblácenýma od nesmyslů

přes stagnaci ducha
žiji ten nejlepší možný z životů
o ploty brousím kloubky prstů za chůze
a odírám jen sebe, nikoli cizí

a v tomhle podivně rozpolcenym světě prvně poznávám Hodnotu
hmatatelnou jako tvůj obličej
cizí jako nenaladěný housle
na který stejně neumim hrát

a přesně tomuhle podivnýmu světu bych chtěla dát něco víc, než dávám
ale jak
to ví jen karel gott a jarda jágr

dva bozi pod zadkem svatýho václava
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama