Občas zvracím slova, tak se kryjte...

Březen 2017

dva bozi

11. března 2017 v 18:12 | sl |  Výkřiky
...
rukama se smyslem až po lokty
nohama zblácenýma od nesmyslů

přes stagnaci ducha
žiji ten nejlepší možný z životů
o ploty brousím kloubky prstů za chůze
a odírám jen sebe, nikoli cizí

a v tomhle podivně rozpolcenym světě prvně poznávám Hodnotu
hmatatelnou jako tvůj obličej
cizí jako nenaladěný housle
na který stejně neumim hrát

a přesně tomuhle podivnýmu světu bych chtěla dát něco víc, než dávám
ale jak
to ví jen karel gott a jarda jágr

dva bozi pod zadkem svatýho václava