Občas zvracím slova, tak se kryjte...

špetka pradávného egoismu

16. listopadu 2015 v 18:55 | sl |  Bungee-šlenky
Já ta vlaštovka mezi supy, tak prodchnutý jarní nádherou.
Já ta večernice mezi hvězdami.
Jako špíz propíchnutý silou.
Čerpám tolik síly až i bezešvé buňky ve švech praskají.

Jsem šípem ve středu terče světa.
Jsem autistickým chlapcem, jež říká první slůvko.
Jsem nejzázračnější zázrak.
Jsem továrna na zvláštní slovní spojení.
Jsem básníkem snad.
Snad jsem.

Jsem pověrčivá dáma s černou kočkou.
Jsem apokryfní evangelium.
Jsem podivná snůška slov a svalů.
Dokonalá kombinace

Jako přerod sám, se pod vesmírem rozpínám.
A usmívám se světu
Co v letu se mýlí.
A pravdu máme my

Bez správných pohnutek si klidně čistím dál zuby okenou
Zkuste mě chápat
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama