Občas zvracím slova, tak se kryjte...

Jsem bez dechu

15. října 2015 v 22:11 | sl |  Když si to beru osobně
Jsem bez dechu
vědomím
v otázce uvězněná
zda-li ty dycháš
a jak

Vědoma si sebe
jen polovičatě
zpívám mantry
na usmířenou
v oceánech sprch

Přes tekoucí kohoutky
kilometrů
Nerozeznám řeči
obličejových svalů

Pranostiky
o počasí mezi námi
si protiřečí
Kolem hlav sněží
A srdce?

Zahalené já
které není moje
se usíná ve smutku
a neví

proč vlastně
zpochybnilo, to co nebylo
naše

jakoby tvoje důvěra v sebe
bydlela ve žlutých hlavičkách
podzimního kvítí

a umírala
když si ji utrhnu sama
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama