Upadla mi hlava.
Zůstala v termosce s včerejší kávou,
která se krčí ve dřezu a stydí se,
že se nemyje.
Můj mozek je utiskován zrníčky
již vyvyřené,
již použité tmavé hmoty,
jež beznadějeplně působí na mozková centra.
Kardiovaskulární odcestovalo do koncového mozku.
V prodloužené míše jsou povodně.
A Varolův most se bortí.
Špinavá tmavá hmota prostupuje vším.
Nic jiného nevidím.
Nic jiného necítím.
O ničem jiném nepřemýšlím.
Hněď. Kofeinová záplata. Studená nechuť
Zrníčka ucpávají cévy a drhou mezi zuby.
Plivu.
Kéž mi tu hlavu vyloví. Klidně za vlasy. Klidně rybářským prutem.
A tu příští realitu si už radši překapu. Slibuji.
A tu příští realitu si už radši překapu. Slibuji.