Občas zvracím slova, tak se kryjte...

Červen 2015

Titulek článku nesmí být prázdný

22. června 2015 v 20:59 | sl
Šplhám na horu soucitu
asi jak Mačka Teresa.
Mám v duši dvě afghánské děti,
skupinu syrijských utečenců
a prázdný hořící autobus.
Tak proč si nenecháš pomoct, ty blázne?
Proč, proč...
Protože když mi chtěl naposled někdo pomoct,
tak mi ukradl kus Krymu.

Vomluva

11. června 2015 v 20:13 | sl |  Věnováno těm, co to nečtou
Omlouvám se za své neskutky.
Peru je v Pervolu. Oděny do bílého snad nebudou působit tak vinně.

Omlouvám se, že pořád věřím svým nepravdám.
A že se o nich snažím přesvědčit i tebe. Asi abych v tom nebyla sama. Stejně jsem.

Omlouvám se, že tě mám ráda.
Protože vím, že to bolí. Přijímat lásku.

Omlouvám se, že jsem využila tvé nepohostinnosti a vymlátila z tebe víc než si chtěl dát.
S díky vracím.